Obecní a městské lesní majetky v době lesnicko-dřevařské krize

2. května 2019

Michael Jettmar

Logo:  k článku SMO

Kalamita lokálních rozměrů přerostla do celorepublikové přírodní apokalypsy. Lesy se totiž nedokážou rychlým růstovým změnám přizpůsobit. Je tedy otázkou, která opatření lze provést – a zda vůbec nějaká existují, aby se zbytek lesů podařilo zachránit. Nyní je totiž už jasné, že lesy se na velkém území České republiky dočasně ztratí a s nimi i jejich dřevoprodukční (ekonomická) a nedřevoprodukční (společenská) funkce. Rozpad lesů se přímo dotýká mnoha lesních majetků a některé vlastníky už dokonce výrazným způsobem poznamenal – lesy zmizely a tím i jejich funkce a příjem z prodeje dřeva, který nahradí dlouhodobé investice (náklady) do založení nových porostů a pro jejich následnou péči. Aby se udrželo či zachránilo alespoň sebefi nancování obecních, městských i soukromých majetků a zlepšil se zároveň stav lesů, je nutné, abychom si uvědomili všechny vlivy, které ovlivňují samotné hospodaření v lesích i celý lesnicko-dřevařský sektor (L-D). Až poté lze defi novat bezprecedentní opatření vedoucí ke stabilitě lesů a jejich vlastníků.

DOPADY KRIZE V L-D NA VLASTNÍKY LESŮ
Pily v celém středoevropském prostoru jsou zahlceny dřívím snížené kvality, protože všichni vlastníci lesů přednostně těží kůrovcové dříví, souše či větrem poničené stromy. Těm kdo nemuseli své lesy úplně vykácet kvůli tzv. nahodilé těžbě a jejichž porosty stojí, klesá pro změnu zpeněžení prodávaného dříví, neboť ceny dříví stále padají. V tuto chvíli se dá už mluvit o tom, že trhy se dřívím (vztah mezi producentem – lesem a zpracovatelem – pilou) kolabují. Mnohde jsou totiž výrobní náklady vyšší než samotná cena dříví, kterou nabízejí dřevozpracovatelé. Naopak vlastníkům lesů stoupají náklady, protože v lesním hospodářství chybějí lesní pracovníci – a ke všemu rostou pracovní úkoly. Stávající trend rozpadu lesů a reakce trhu se dřívím se pro vlastníky lesů jeví jako dlouhodobě neudržitelný. Nedivme se proto, že dřívější zisky z obecních a městských lesů budou leckde na dlouhé roky minulostí, ba dokonce hrozí, že vlastníci lesů budou muset obhospodařování svých lesů dotovat z jiných příjmů, nebo se lesů dokonce zbavovat, protože jejich provoz neufinancují.

CHARAKTERISTIKA PŘÍČIN PŘÍRODNÍ APOKALYPSY Kůrovcová kalamita je médii dobře zpopularizovaná. Je však skutečností, že v prvopočátku nejde o brouky. Lýkožrouti jsou totiž až druhotným činitelem způsobujícím plošné rozpady lesů. Tím prvotním faktorem je dlouhodobě špatný zdravotní stav (ekologická a statická stabilita) lesních porostů, nevhodná dřevinná skladba, struktura (věková, výšková, tloušťková – a tím prostorová), a především pak stav lesních půd, na nichž stromy rostou – chybějí potřebné živiny. Vliv sucha a globální změny klimatu (GZK) jen dynamicky umocňují důsledky špatného hospodaření v českých lesích. Druhou příčinou prohlubující dnešní krizi v L-D sektoru – a vůbec samofi nancování vlastníků lesů – je mix dílčích problémů vytvářející smrtící kombinaci pro vlastníky lesů. Z té vyčnívá špatná informovanost vlastníků lesů státní správou lesů a všeobecně celé české společnosti o stavu lesů v ČR, o negativních hrozbách vycházejících z GZK a o nevhodně nastaveném obchodním modelu (OM) a hospodaření státním podnikem Lesy České republiky (LČR), jež vycházejí z koncepce Ministerstva zemědělství, z tzv. Dřevěné knihy.

Partneři
Ministerstvo životního prostředí Centrum pro komunitní práci
Kontakty

Centrum pro komunitní práci
Venkovské noviny
Vodičkova 36
110 00 Praha 1

web: http://www.venkovskenoviny.cz
email: venkovskenoviny@cpkp.cz
tel.: 608 700 130

© Venkovské noviny Ikona RSS