Stoupl i optimismus podnikatelů, na rozdíl od Německa, což plyne z dat institutu Ifo. V nejvýznamnější destinaci exportů z ČR se sentiment podnikatelů v září nečekaně zhoršil, když kromě něj mírně oslabila i očekávání a také index podnikatelského klimatu. Přitom v trendu zhruba dd půli roku 2014 tyto indexy stoupaly a v červenci byly nálady v německém podnikatelském sektoru dokonce na nejvyšší úrovni od sjednocení Německa. Měsíční odchylky však nelze přeceňovat a případnou změnu v podnikatelském sektoru pokud jde o důvěru v německou ekonomiku ukáže až podzimní trend.

V ČR naopak indikátor důvěry podnikatelů již třetí měsíc v řadě narůstá, tažený, jak je z grafu 2 patrné, důvěrou zaznamenávanou v odvětví stavebnictví. Ta roste v trendu už od loňského října. Souvisí s narůstající poptávkou po stavebních pracích, kterou hodnotí respondenti jako velmi dobrou a jež má hlavní vliv na pozitivní hodnocení jejich současné situace. Pro příští tři, resp. šest měsíců jsou však očekávání ve stavebnictví nižší, což souvisí zřejmě s nástupem podzimních a zimních měsíců ovlivňujících klimaticky stavební činnost. Tempo zaměstnanosti má zůstat stejné, což však nic potěšitelného není, neboť v „červených číslech“ se nacházejí meziroční změny zaměstnanosti ve stavebnictví neustále už od prosince 2010 (!).

Optimističtí jsou manažeři ve službách a v průmyslu, jak ukazuje růst jejich důvěry podle dílčích sektorových indikátorů. Pokud však jde o vývoj ekonomiky, jsou jejich očekávání pro příští čtvrt- či půlrok oproti srpnovým odpovědím nižší. Služby jsou optimistické, poptávka po nich má podle odpovědí růst. To je velmi příznivé, neboť jejich výkonnost je letos mimořádně vysoká – za pololetí stouply tržby ve službách meziročně reálně o 5,1 % (!) a nominálně dokonce o 6,9 % (loni v tutéž dobu +1,2 % y/y, resp. +1,4 % y/y). Příznivý dopad na růst HDP za tento sektor tvořící téměř dvě třetiny české ekonomiky, by tedy měl být výrazný.

Pokud se naplní předpoklad, který je možné dedukovat z odpovědí v průmyslu, přidá růstu HDP hodně i toto odvětví, které se podílelo na letošním meziročnímu růstu hrubé přidané hodnoty v české ekonomice v obou čtvrtletích zhruba polovinou. Průmyslníci totiž nyní uvedli, že poptávka po jejich zboží je stejná jako v srpnu, podobně jako stav zásob hotových výrobků. Tempo růstu průmyslové produkce by podle nich mělo dále zrychlit, stejně jako počet lidí, kterým dává toto odvětví práci. Optimismus je zde možná navozen ještě z druhého čtvrtletí, v němž nové zakázky stále akcelerovaly, a to zejména ty z tuzemska – za celých sedm měsíců, jak ukazují dosud dostupná data, rostly totiž tuzemské zakázky v průměru o 8,2 %, zahraniční o 6,4 % a celkově pak o 7 % proti stejnému období roku 2016.

Obchod však brzdí. Důvěra zde proti srpnovému výsledku poklesla a z dlouhodobého pohledu se dostala poprvé od května pod průměrnou úroveň roku 2005. Je možné, že se obchodníci domnívají, že spotřebitelskou poptávku vyjádřenou v tempu růstu maloobchodních tržeb, mohou začít tlumit rostoucí ceny – za sedm měsíců letošního roku se totiž tržby v maloobchodě (bez motorových vozidel) zvýšily meziročně o 5,3 %, zatímco loni ve stejnou dobu o 6 % (graf 3).. Nominálně si však obchodníci rozhodně nepohoršili – jestliže loni za uvedenou dobu rostly jejich tržby (vč. vlivu cen) o 3,5 % y/y, letos je jejich tempo více než dvojnásobné (plných +7,8 % y/y). Je však také možné, že oslabený optimismu obchodníků pokud jde o budoucnost se naplnit nemusí – růst mezi je totiž enormní a trh práce v dosud nevídané kondici.